Zvyky a tradice Velikonočních svátků na Slovensku

Průběh nejvýznamnějšího křesťanského svátku se na Slovensku oproti ostatním státům do značné míry liší ve většině věcí, a právě proto je tak originální a jedinečný. Cizinci nejednou nevěřícně kroutí hlavami při pohledu na některé tradice, které zde máme, ale většině Slováků ani nepřijdou tak zvláštní. Svátek slaví věřící i nevěřící a je plný různých velikonočních událostí pro veřejnost, takže svátek si užije opravdu každý. Toto období volna a klidu je výbornou příležitostí k vycestování a poznání různých obyčejů jednotlivých regionů. Více o tom, kde si můžete užít letošní Velkou Noc naleznete zde.

© pravda.sk

Oblievačka

Neodmyslitelnou součástí Velikonoc na Slovensku je oblievačka. V minulosti se chodilo na oblievačka na celém Slovensku, ale dnes je to již téměř výhradně výsadou východu Slovenska. Chlapci navštěvují ženy v rodině, kamarádky, přítelkyně a sousedky, aby je polili vodou a parfémem. Někdy, zejména na vesnici, se k tomu přidá i jemné vyšibanie pomlázkou. Cílem takových oblievačiek je, aby byly dívky po celý rok zdravé a pěkné. "Koupací" za takové polévání navíc dostávají výslužku - čokoládová vajíčka, stužky na pomlázku nebo peníze.

© pinterest.com

Na Slovensku je sídlí tradice malování vajíček - kraslic. Vajíčka symbolizují nový život, probouzení se a plodnost. Malování vaječných skořápek během velikonočních svátků tedy přináší štěstí a v minulosti sloužily i jako talisman - aby byl další rok úrodný a prožitý v hojnosti. Mladé dívky zvykli dát kraslici chlapci na znak toho, že se jim líbí. Samozřejmě, půst k Velikonoc musí patřit, i když od něj mnoho lidí postupně upouští. Na Velký pátek se zvykne udržovat klidná domovní atmosféra bez hlasité hudby, oběd na velikonoční neděli se zvykne začít medovým křížem na oplatce, podobně jako na Vánoce.

Bohoslužby

Jelikož jde o nejvýznamnější křesťanský svátek, podstatnou částí Velikonoc pro věřící jsou bohoslužby. Nejdůležitější jsou ty na Velký pátek a velikonoční neděli. Během Velikonoc je možné přijít na mši do různých kostelů, které jsou obvykle přístupné veřejnosti pouze turisticky. Poskytuje to úplně jiný zážitek, než čistě turistická návštěva prázdného božího chrámu. Na mši na velikonoční neděli se zvyknou posvěcovat velikonoční jídla, protože tímto dnem končí 40-denní půst. Zvykne se říkat, že tomu, kdo se první vrátí z mše, nejprve dozraje úroda a bude mít jako první dokončeny práce na poli.

© vysoketatry.eu

Jídlo

Jídlo je pro mnohé tou nejkrásnější částí Velikonoc i díky tomu, že má každý region a každá rodina ve zvyku vařit jiné druhy jídel tak, že se dobře nasytí každý. Velmi oblíbenou je sýrová hrudka, která se zvykne vařit v každé domácnosti. Na velikonočních stolech nemůže chybět vařená šunka, vejce a různé druhy koláčů. Zejména na východě Slovenska se dodnes připravuje koláč paska, který se zvykne tvarovat do velikonočního tvaru beránka a nahrazuje chléb. Po postní době jsou stoly v domácnostech plné, a samozřejmě nesmí chybět ani domácí bramborový salát.

© nazempline.sk